Dobrovolný sbor hasičský v Třeštině byl založen z iniciativy učitele místní školy Františka Šmída, rodáka z blízkých Řimic, dne 23. srpna 1896 a měl na první valné hromadě 19 členů činných a 1 člena přispívajícího.
Za starostu spolku zvolen Antonín Wiederman, čp. 7, s 18 hlasy. Do výboru byli zvoleni následující členové: Antonín Tichý, čp. 11, s 18 hlasy, František Vysoudil, čp. 8, s 15 hlasy a Antonín Merta, čp. 2, s 10 hlasy. Náčelníkem zvolen František Šmíd – učitel, prvním podnáčelníkem Eduard Diblík a druhým podnáčelníkem Hynek Fux, každý z nich zvolen 16 hlasy. Volby této se zúčastnilo celkem 19 činných členů.
Druhá valná hromada se konala dne 4. září 1897 za přítomnosti 23 činných členů a opět potvrdila volbu stávajícího výboru, pouze jej doplnila o jednoho člena Pavla Nikla. V roce 1898 měl sbor jedno-proudní stříkačku, dlouhý žebř a několik háků v ceně 800 zlatých. Členové výboru setrvali i v roce 1898, sbor čítal 29 členů.
Dne 13. 4. 1899 rozhodla výborová schůze věnovat 20 zlatých chudším členům na zakoupení blůz. Dále usneseno zakoupit 20m nových hadic, dva koše na vodu a helmu pro podvelitele, rovněž bylo rozhodnuto opravit staré hadice u firmy R.A. Smékala. Členové sami obětavě věnovali finanční prostředky k vybavení a vystrojení pro tuto záslužnou činnost.
Dne 10. 2. 1901 dohodnuto, že obec zakoupí háky pro sbor z prostředků obecních. Výbor i valná hromada se scházela v obecní škole, později se schůze konaly jedenkrát u p. Závodného a podruhý u p. Hykrdy, střídavě. V roce 1901 čítá sbor 22 činných členů a téhož roku poprvé pořádal ples hasičských v hostinci u Hynka Hykrdy.
Výborová schůze 3. 2. 1903 rozhodla vypůjčit obnos 160 korunze záložny na nové čapky, jednu lezeckou výzbroj a 10m hadic bez šroubení. Rozhodnutí výboru stanovilo v roce 1904 povinnost každému hasiči jíti na pohřeb členu činnému a členu čestnému, a to bez pozvání. Rovněž v tomto roce podána žádost k zemskému výboru o podporu hasičského života v obci. Na obecní útraty byly zřízeny nádržky a stavidla na potoce v blízkosti obce přímo v obci. K pravidelné činnosti patřilo provádění nočních hlídek na návsi. V čase „hodů“ pořádáno první divadelní představení 16. 10. 1904, jehož čistý obnos činil 33 korun. Hasičstvo pamatovalo v těchto letech na pořádání školy zimní vzdělávací a signální v obecní škole, odebírán časopis „Hasičská ochrana“, určeno aby každé číslo kolovalo mezi členy tak dlouho až ho přečtou a ku konci se navrátilo ku starostovi sboru. Členové uschovávali výzbroj a čapky k sobě, přebytečnou výzbroj a čapky uschovával starosta.
V červnu 1906 pořádána byla slavnost desetiletého trvání sboru, na které pronesl slavnostní řeč zakládající člen František Šmíd. Obec na své útraty postavila „šupňu“ na žebříky u budovy obecní. Opraveny byly hole k sušení hadic a kontrolní hodiny rovněž na náklady obce. Kulturní život obce pokračoval i 27. 1. 1907 opět tradičním plesem hasičským. V červnu 1907 bylo zakoupeno jeviště dobrovolné jednoty hasičské. Z nedostatku peněz sboru zapůjčil jednatel Michal Poštulka 6. 1. 1908 na nákup hotových blůz, ustanoveno, že blůzy mimo službu se nesmí užívat, příspřež pronajímána ke stříkačce v roce 1909 od Františka Wiedermanna, Josefa Feita a Vladimíra Mutlíčka. Mimořádná výborová schůze 29. 1. 1910 rozhodla o založení fondu hasičského 10 haléřů na člena a to k podpoře členů chudších.
Od 6. 1. 1911 se valné hromady SDH konaly v obecní kanceláři v samostatně vymezené místnosti, v zimním období kamna tak kouřívala, že se schůze musely konati opět v hostinci u Michalů nebo u Hykrdy. Obecní představenstvo rozhodlo a zakoupilo 60m nových hadic, z prostředků sboru byly zakoupeny bílé kalhoty do „parády“.
15. valná hromada SDH 28. 2. 1915 odsouhlasila 22 nových členů sboru. V této neklidné válečné době došlo k utlumení činnosti, zábavy se nesměly konati ani jiné radovánky. Tři roky nebyla žádná valná hromada.
Výborová schůze 19. 2. 1919 potvrdila příjem daru od zemského fondu hasičského 100 korun a dar od záložny 50 korun. V roce 25. trvání sboru se plně rozvinul život hasičstva v obci. Pod patronátem obecního zastupitelstva se konalo v červnu 1921 okrskové cvičení, jednatel br. Jaroslav Fait zapůjčil ke slavnosti zahradu. Cvičení požárového se zúčastnily sbory – Třeština, Police, Dubicko a Stavenice. Poté následovala přednáška čestného člena br. Františka Šmída. Večer ukončen „hasičskou veselicí“. V tomto roce se sbor účastnil slavnosti svěcení školy v Mohelnici, sbor nacvičil a sehrál v „hodů dvě jednoaktovky: „Nadporučík v civilu“ a „Moje, tvoje“, s velkým úspěchem.
K 25.3.1922 na valné hromadě vystoupil sbor ze župy číslo VII. a přistoupil k župě „Svobody“ s ústředím v Polici. Členové se toho roku zúčastnili otevření české obecní školy v Úsově. V této době pracoval v obci výbor pro postavení pomníku padlým vojínům z 1. světové války, jehož členem byl za sbor Michal Poštulka. Výtěžek ochotnického divadla veselohry „Hanzelisova kometa“ pořádaného na „hody“ byl věnován sborem tento účel. V roce 1922 se sbor účastnil dvou požárů – v Bohuslavicích a v Polici.
V roce 1923 měl sbor 15 členů činných a 46 přispívajících, příspěvek na jednoho člena činil 5 korun ročně. Každý pátek se hasiči scházeli v 19 hodin v obecní kanceláři ke konání takzvaných „škol a vzdělávání odborných“.
V roce 1924 zakoupeno 8 parádních čamar. Obec uhradila téhož roku na pojistné za koně 16.000 korun a na pojistné za jeviště 2.000 korun.
Rok 1925 vyvrcholil účastí sboru na župním sjezdu v Hrabové, dále na oslavách 500. výročí úmrtí Jana Žižky v Mohelnici, na okrskovém cvičení v Polici dne 14. 6. 1925. Hasiče nezaskočil ani požár moravského mlýna „Mohelnického“, kdy sbor dorazil s koňmi hned za mohelnickým sborem a dostalo se mu uznání v novinách. Při sboru pracoval již více než deset let zábavní kroužek, sehrál v „hody“ opět divadlo, večer pořádal taneční veselici. Dlouholetým vedoucím tohoto zábavního kroužku byl Jan Tichý, zapsal se zvláště zpěvy a muzicírováním při všech možných příležitostech.
Hasičské plesy byly tradicí v letech 1926 až 1930, zprávy jednatelské byly zapisovány do pamětní knihy, jež se nepodařilo nalézti k sepsání tohoto spisu. Sborem založený „pohřební fond“ přispívá na pohřby pouze členům činným a zestárlým dlouholetým, kteří zestárnutím nemohli činné práce hasičské se zúčastniti – tato věta citací z 34. řádné valné hromady 17. 1. 1931. Příspěvek pro každý případ byl 100 korun, fond se doplňoval z příspěvků činných členů. V roce 1931 vstupuje župa „Svobody“ po desetileté snaze do Moravské zemské jednoty hasičské – MZJH v Brně. Od ledna 1932 až do konce zimního období každoročně pořádány tzv. „povinné členské besídky“ v obecní škole, ve kterých se přednášelo o technice, první pomoci, o výzbroji a oděvu mužstva, o hašení požáru různého druhu, o pozdravech a vzdávání pocty, a i o historii sborů. Před schůzemi jsou nacvičovány sborové zpěvy.
Členové dobrovolného hasičského sboru se účastnili ve dnech 14., 15. a 16.5.1932 zájezdu na samaritskou výstavu v Olomouci.
Požární cvičení 5.6.1932 o 6 hodině ranní za přítomnosti župního náčelníka a župního podnáčelníka župy „Svobody“ prověřilo plně připravenost sboru, který musel rozvinout 180m hadic z obecního rybníka až ke stavení Marie Kupkové čp. 25.
K 2. 7. 1933 začaly pracovat první členky ve zdravotní stráži a to Marie Tichá, Marie Pouličková, Arnoštka Mertová a Anežka Hykrdová.
Přestože již na řádné valné hromadě SDH v Třeštině dne 19.1.1930 padl návrh nákupu motorové stříkačky přednést zastupitelstvu obce, podařilo se jí pořídit během roku 1933 na splátky za celkový obnos 17.000 korun od Hasičských závodů v Čechách pod Kosířem. Na těchto splátkách se podílela asi 75 % obec a 25 % hasičský sbor. Dne 5.7.1933 motorová stříkačka slavnostně předvedena celé obci. I následující roky byly nesmírně bohaté na činnost hasičskou i kulturní našeho sboru dobrovolných hasičů, pořádány sborové besídky v místnosti obecní školy, témata zpracovávali a připravovali členové výboru, předseda samaritské zdravotní stráže.
Horní řada zleva stojící:
František Laštůvka st., Štrambach, Diblík, Jílek Karel, František Procházka, Oldřich Hykl, Kunčar, František Fuchs, Hynek Poštulka, Hél
Dolní řada zleva sedící:
Jan Tichý, Josef Unzeitig, Hynek Poštulka, Josef Poštulka, Marie Pouličková, Aloisie Hamalová, Anežka Krejčová, Karel Merta, Ladislav Fajt
Na výborové schůzi 1. 3. 1935 se po 15 letech vedení sboru vzdává Vladimír Mutlíček funkce starosty. Mimořádná valná hromada svolána dne 16. 3. 1935 v kanceláři obecní ocenila jednotně jeho práci a tento byl jednomyslně zvolen čestným členem sboru. Již v roce 1935 byly členové sboru pojištěni úrazově, a to 26 mužů za 155,70 korun ročního pojistného pro tato rizika způsobená při činnosti hasičské: při smrti vyplaceno 10 tisíc korun jednorázově, při trvalé invaliditě 15 tisíc korun, při dočasné invaliditě 6 korun denně. Rovněž motorová stříkačka byla pojištěna 372 korunami roční pojistky. Rok 1935 byl bohatý na rozvíjející se činnost samaritské zdravotní stráže, sestry byly „okrojovány“. Výzbroj tří sester samaritánek obsahovala – pás, baret s odznakem, plátěnou blůzku pro každou a 3 tašky včetně příslušenství a 1 nosítka jako vybavení stráže. Župního sjezdu v Klopině se účastnilo 6 cvičících. Krajského sjezdu v Zábřehu 6 cvičících a 15 krojovaných. Sbírka na letadlo pro československou armádu 29. 12. 1935 vynesla od členů 60 korun a z pokladny darováno 15 korun. V tomto roce byl zřízen nový sušák na hadice na budově obecní a kladka na zvedání hadic. Železa konstrukcí lávek na praní hadic v potoce u budovy obecní byla zdarma zabetonována podnikateli Ing. Lejskem a Louškem z Olomouce, jejichž firma zrovna v tomto roce opravovala celý potok a rybník v obci. Desky na lávky darovali bratři Radomil a Karel Plhákovi v Háji. Do místního výboru civilní protiletadlové obrany byli ze sboru dobrovolných hasičů jmenováni členové Hynek Poštulka, Jan Tichý a Karel Merta. Členky samaritánky se zúčastnili a úspěšně ukončili řádný samaritní kurz v Dubicku, jenž probíhal od 13.1. do 13.3. 1935.
V roce 1936 nejvíce z kulturního dění vynikají oslavy narozenin T. G. Masaryka u pomníku padlých pořádané dne 7. 3. 1936. Celé členstvo sboru se zúčastnilo 11. června 1936 o ¾ na „čtyři“ odpoledne uvítání prezidenta republiky Dr. Eduarda Beneše na stanici železniční v Mohelnici.
Oslava 40. výročí trvání SDH v Třeštině pořádaná 29. 6. 1936 skončila výsledkem „ve schodku“ a rezignací na funkce převážné části výboru na výborové schůzi 29. 7. 1936. Zde již patrna celková nervozita občanstva z možného ohrožení Německem. Přesto jako jeden muž nastoupila hasičská jednotka za požární stráž při imitaci bombardovacího leteckého útoku v našem kraji pořádaného zemským vojenským velitelstvím v červenci 1936. Teprve rok 1937 stmelil opět činnost hasičstva v obci novými volbami na valné hromadě 10. 1. 1937. V květnu 1937 pokračují práce na zhotovení podvozku pro motorovou stříkačku a to hlavně obětavostí hasičů Hynka Poštulky st. a Hynka Poštulky ml., Jaroslava Hamala a Františka Laštůvky st. z rozpočtu obce byl dán příspěvek 2.000 korun na zhotovení tohoto podvozku. Župního sjezdu v Bezděkově v květnu se sbor účastnil v počtu hojném a řádně okrojován na vypraveném ověnčeném povozu žebřinovém. Krajského sjezdu v Šumperku dne 13. 6. 1937 se zúčastnilo 15 bratrů hasičů a 5 sester, bratři hasiči cvičili se sekyrami, sestry tančily moravskou besedu. Okrskové cvičení v Úsově pořádaného rovněž v červnu 1937 se sbor účastnil s novým podvozkem v počtu 22 bratrů a 4 sester, jež byli zapojeni do požárního cvičení. Celostátního sjezdu v Bratislavě opět v červnu téhož roku se zúčastnili 4 bratři hasiči. Oslavy 40. výročí trvání sboru ve Stavenici se účastnilo 19 bratrů a 2 sestry. Při zdolávání požáru v čp. 6 v Třeštině se sbor plně osvědčil a sousedka v čp. 7 p., Aloisie Wiedermannová, věnovala dar 65 korun jako uznání práce sboru, rovněž soused z čp. 5, p. Hynek Hykrda, t.č. hostinským tamtéž věnoval sboru ¼ hl. piva. 19. září 1937 pořádá sbor vzpomínku prezidenta T. G. Masaryka u pomníku padlých, v zápisech psáno u pomníku „Svobody“. Dále se účastní otevření české školy v Mohelnici. V předvánočním čase celá obec pozvána na besídku dne 19. 12. 1937 v pohostinství. Vybraní členové se účastnili župní školy v Dubicku pořádané ve dnech 21. a 22. 12. 1937. Tento rok byl vrcholem úspěšné práce sboru, který čítá 30 činných členů a 63 přispívajících členů, dále 8 členů samaritské stráže, z toho 5 sester. Po hasičském plese 23. 1. 1938 proveden nábor žen do ženského hasičského sboru. Na výborové schůzi 26. 1. 1938 přijato 25 žen činných a 14 žen přispívajících. Nábor žen se podařil jen v Úsově a v naší obci. Sbor tímto obsadil 2. místo v župě. Obec poskytla dar 100 korun na župní hasičskou školu v Dubicku. Na výborové schůzi 9. 2. 1938 přistupuje jako dorost dalších 15 hochů. Zakoupeno 32m látky na kroje, kabáty zadány u krejčího, ostatní šijí ženy samy. 15. května 1938 odpoledne pořádáno kácení máje se scénou ve 14.hodin, s hudbou vsunuta i moravská beseda v národních krojích, večer poté pořádána veselice s Dubickou hudbou. V květnu až červnu 1938 konáno 13 cvičení hasičských a 5 cvičení pořadových. 22. května 1938 proveden okrskovým náčelníkem Antonínem Mertou ve 20 hodin večer požární poplach, jehož se účastní 56 hasičů, a to 20 bratří, 23 sester a 13 dorostu, 25 občanů, to je celkem 105 lidiček z naší Třeštiny. Výborová schůze 13.6. 1938 pověřila účastí na oslavách 50. výročí trvání župy VIII. v Olomouci strojníka Jaroslava Hamala a náčelníka Františka Laštůvky. Dále pak je určena členskou schůzí za vedoucí dorostu sestra Anežka Hykrdová. Poslední schůze výboru před II. Světovou válkou se konala 11. 1. 1939, poté pořádán hasičský ples 12. 2. 1939 v místnosti pohostinství u Navrátila.
Tradici českého hasičstva a bohatý kulturní život přerušila II. světová válka. Přesto nepřerušila pospolitost obyvatel vesnice. Na cvičišti Sokola na „Trávníku“ se konala pravidelná cvičení pořadová i soutěžní, veškeré povely byly podávány v německé jazyce. Na tato cvičení chodila „revize“ z obce Úsov, pod níž naše správa spadala. Pokračovaly celkové opravy zbrojnice a její rozšíření po odstěhování a zrušení bytu rodiny Jílkovi. Podařilo se dovézt z Německa z města Breslau osobní vojenské auto OPEL, které se nechalo předělat pro účely místních hasičů. Zprostředkovatelem této transakce byl „Ferda Hroch“ závodník ze Zábřeha, který pracoval v dílnách v budově státních drah a přes majitele těchto dílen byl navázán kontakt do Německa. „Výpravy“ a tohoto kupu na 4 dny se účastnili Jiljí Hykrda, František Laštůvka st., Karel Plhák, Jaromír Merta a „Ferda Hroch“. Největší podíl na předělání vozu měl p. Dostál stolář u „Motliku“ a firma Šincl „Na métě“ /vzpomínky p. Laštůvky Františka st./ . Nikdo nevěřil, že přivezli auto bez dokladů a bez jakéhokoli doporučení. V knize zápisů zapsáno:
8. května 1945 byla naše vesnička osvobozena Rudou armádou z nacistického jařma. Brzy po té následovalo příměří a zase naše drahá Republika Československá
Vojenské auto OPEL dovezené za II. světové války z Německa z města Breslau